Je možné skácet bez povolení smrk na zahradě, který zamezuje výhledu do krajiny? A co stará jabloň, jejíž padající listí bude zanášet plánovaný bazén? Kdy je nutné žádat o souhlas s kácením stromů a kdy stačí vzít pilu a pustit se do práce? V článku jsem se zaměřil na téma kácení stromů z pohledu zákonů, abyste se vyhnuli zbytečným pokutám.
Kácení stromů spadá pod Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a dále se řídí vyhláškou 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb. Zákon upravuje obecná pravidla a normy pro ochranu přírody, nicméně zmiňovaná vyhláška upravuje od 1. listopadu 2014 jaké dřeviny se mohou kácet, kdy, je-li třeba povolení ke kácení a co má žádost obsahovat.
Citovaná vyhláška z roku 2014 v §3 stanovuje pravidla, kdy není třeba žádat o povolení ke kácení dřevin a to:
a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,
d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.
Dá se tedy obecně říci, že dřeviny do 80 cm v obvodu a jakékoliv ovocné stromy na zahradě je možné kácet bez povolení. Pozor ovšem na to, jak jsou pozemky vedeny v katastru nemovitostí (způsob využití pozemku v katastru má být “zeleň”) a zda váš dům nebo zahrada již nestojí mimo “zastavěné území” dle katastru.
Co když ale hrozí bezprostřední ohrožení života např. pádem stromu nebo větví?
V případech, kdy dřeviny ohrožují bezprostředně lidské životy či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, je možné je pokácet. V §8 odst. 4 Zákona o ochraně krajiny je stanovena povinnost nahlásit toto kácení příslušnému úřadu do 15ti dnů.
Stejnou povinnost mají i složky integrovaného záchranného systému, kteří např. likvidují škody po přírodních katastrofách nebo při kalamitních stavech.
Žádost o povolení ke kácení dřevin nebo oznámení o provedeném kácení se oznamuje příslušnému orgánu, kterým je obecní nebo městský úřad. Žádost se vydává ve správním řízení, kde žadatelem(y) je nejčastěji vlastník (nebo více vlastníků) pozemku, na kterém se dřeviny nacházejí. Žádost může podat i nájemce, ale pouze se souhlasem vlastníka.
Účastník řízení (žadatel) pak může v průběhu řízení nahlížet do spisu, dodávat důkazy (např. znalecký posudek) a případně se k rozhodnutí úřadu odvolat do 15ti dnů od jeho doručení.
Žádost o povolení ke kácení dřevin (§ 8 odst. 1 zákona) musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat:
označení katastrálního území, čísla parcely, popis umístění dřevin a zákres
doložení vlastnického či nájemního práva (výpis z katastru), případně souhlas vlastníka
specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy, popřípadě rody dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí
důvod žádosti
Pokud pouze oznamujeme úřadu již pokácené dřeviny podle §8 odst. 4 (nebezpečí), musí se navíc doložit skutečnosti nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro tento postup.
Kácení dřevin by se mělo provádět v období vegetačního klidu, čímž je myšleno období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí. Dohledal jsem, že období vegetačního klidu se obecně bere od 1.října do 31. března, ale není zákonem přesně stanoveno.
Úřady mohou ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu a to včetně následné péče o tyto dřeviny. Ta je stanovena po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let.
Někdy úřady neuloží náhradní výsadbu ale určí, že ten kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby (s povolením orgánu ochrany přírody) zaplatí odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí.
Pokud fyzická osoba poruší zákon a např. pokácí dřevinu rostoucí mimo les bez povolení, může dostat pokutu až 20 tis. Kč a to dle § 87 odst. 2 písm. e) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.
Jedná-li se o skupinu dřevin, hrozí za tento přestupek dle § 87 odst. 3 písm. d) zákona pokuta až do výše 100 000, - Kč.
Pro právnické osoby je pokuta mnohem vyšší a dle ustanovení § 88 odst. 1 písm. c) zákona může být až 1.000.000,- Kč. Pokuta je jak za poškození, tak za pokácí dřevin nebo skupiny dřevin (mimo les) bez povolení.